Zlatokopové

5. 07. 2013 11:19:24
Minulý týden mi pípla na telefonu sms. Text byl stručný a jasný. Mám přijet, mají zlato. Neváhal jsem ani minutu, abych svůj příjezd, mému dlouholetému příteli potvrdil. Byl jsem v minulosti u zlatokopů hned několikrát (viz.odkazy pod článkem), ale tentokrát se mělo jednat o místo, kde jsem nikdy v minulosti nebyl. O to víc jsem se těšil.

Křížek označuje polohu, kde se osada zlatokopů nachází.

Skutečnost je taková, že vlastně ani nevím, jak to s tím kopáním (po právní stránce) vlastně je. Nikdo mi neřekl na sto procent, jestli to je, a nebo není, legální. Jedno je jisté. Jsou provincie, kde se kopat nesmí. To ještě neznamená, že se tam potají nekope. Ovšem tam se jedná o skutečně velké riziko, a neznám více jak dva lidi, kteří tak činní.

V den D sedám na motorku vyzbrojen pouze pláštěnkou, baterkou, fotoaparátem a mobilem. Většinou mi tato kombinace bez větších problémů na několik dní stačí. Jenže jsem si nějak neuvědomil, že jedu do lesa, a tam není elektrika. Hned po prvním dnu se mi vybil Iphone (neustále a marně vyhledával síť operátora), a druhý den došla šťáva i v baterce ve foťáku - nesmím používal Live View! Pláštěnku jsem společně s baterkou pro jistitu zapoměl pod sedadlem motorky, která byla zaparkována minimálně 14 km od tábora.

Takže jsem druhý den navečer, neměl kromě promáčených kalhot a košile, vůbec nic.

Místo kde jsem spal.

Stejné místo, jen o několik hodin později.

Tábor leží vysoko v kopcích, a vyškrábat se k němu zpola prosekanými cestičkami, lze jen s velkými obtížemi. Cestu komplikují další záludnosti. Mimochodem díky nim jsem pochopil, že tady neměl Američan sebemenší šanci. Zlatokopové prosekávají v džungli falešné cestičky, které se všelijak klikatí, ale nekončí nikde. Tenhle počin má za úkol oklamat, a především oslabit/vysílit, přístup nepovolaným osobám. Je proto naprosto nezbytné znát předem domluvené značky. Ty se pochopitelně liší na každé cestě, ale pro příklad se zmíním o jedné konkrétní - nalomená větvička doleva, znamená jít rovně. Je to docela dobrodrůžo, a člověku se vybaví hry z pionýrského tábora. Za další mají hledači zlata na cestách vytvořený primitivní (ale naprosto funkční) zabezpečovací systém. Jedná se o růžně napružené klacky atd. Jsem přesvědčený o tom, že bez toho aby o tom povolaní věděli, se k nim nikdo jen tak snadno nedostane. Všechna tato opatření mají dva společné jmenovatele - zloděje a vojenskou policii. Ano, zloději jsou největší hrozbou. Nejedná se však o drobné zlodějíčky, nýbrž o ozbrojené a velmi dobře organizované skupiny. Nemám nikterak ověřené, ale podle vyprávění, zná drtivá většina zlatokopů několik jedinců, kteří zmizeli beze stopy. Faktem je, že šance najít někoho v džungli, se prakticky rovná nule.

Jde o hodně - jde o zlato.

Pozn. Zrovna včera večer v TV zprávách říkali, že ve zlatnictví ležícím přímo u hlavní silnice čtvrtmilionového města Thai Nguyen, mačetami rozsekala neznámá skupina celou rodinu, protože jim nechtěli prozradit kde mají ukryté peníze a zlato.

Z toho plyne jediné. Opatrnosti je více než potřeba!

Tolik v krátkosti na vysvětlení k otázce bezpečnosti.

Jedna z cest nahoru k osadě.

Jak se získává zlato.

Odpověď je velmi jednoduchá. Kopat, hledat, a zase kopat. Vytěžené kameny odnosit na místo kde se rozdrtí na prach, který se následně proplachuje vodou - každý zná rýžování.

Tak jednoduché to ale určitě není. Zaprvé je potřeba znát dokonale krajinu, a umět v ní číst. Nevěřil bych jaké drobnosti hrají roli. Zadruhé koupit, respektive dlouhodobě pronajmout, daný pozemek. No a nakonec zatřetí mít to hlavní - štěstí.

Vstup do štoly.

Hlouběji a hlouběji.

V těchto "obyčejných" kamenech, by měl být ukrytý poklad - zlato.

Podobně jako kdekoliv jinde na světě, tak i tady platí, že málokdo z nich opravdu zbohatne. Bohatnou pouze ti, kteří na tom mají nejmenší podíl - překupníci a zlatníci. To jsou ti pánové co jezdí v Rolls Royce, a kteří mají svoje puncovny a výrobny šperků v centrech všech větších měst.

Ti co kopají, žijí naopak velmi skromně. Nikoho z nás by ani ve snu nenapadlo, že onen člověk má v kapse třeba půl kilovou hrudku zlata. Viděl jsem to několikrát na vlastní oči, ale nikdy jsem nefotil. Nikdy nikdo neví, komu se dostane snímek do ruky, a důsledek může být velice rychle podobný výše uvedené poznámce.

Díky neustávajícímu dešti, byla většina výkopů zcela zaplavených.

Bohužel jsem měl smůlu na počasí. Od prvního dne večer bez přestání lilo jako z konve. Tábor se díky vodě proměnil v dokonalou a nedobytnou pevnost. Nešlo sestoupit dolů, a už vůbec nešlo vystoupat do tábora. Dlouhé čekání s dalšími deseti lidmi pod plachtou, která nemá více jak několik málo metrů čtverečních, promáčený na kost a obsypaný komáry, lze krátit různě. Zvolili jsme cestu rýžové vodky. Takže jsme pili, jedli, spali, a zase pili.

Jedna z večeří

Odpočinek na "terase"

Nicméně i deštivé počasí má svoje pozitiva. Už jen samotné setkání s tak zajímavými lidmi. S těmi, kteří ve většině případů nepoznali nic jiného než život v džungli, a kteří nebyli mnohdy dál než v provizorním koloniálu pod kopcem u příjezdové cesty. Jejich znalost přírody, a vše s ní spojené, je obdivuhodná. A nejde jen o setkání a dozvídání se nových věcí. Z osobního pohledu vidím pro sebe velký přínos v dalších věcech, které jsem nikdy neuměl, a nebo dávno zapomněl. Konkrétně mám namysli dvě. Umět žít sám se sebou, a otázku sebekontroly/sebeovládání. Bez těchto dvou věcí, nemá dle mého názoru, v Asii člověk šanci. Obojí se dá cvičit bohužel pouze v napjatých, a mnohdy žalostně zoufalých situacích. Věřím tomu, že právě díky těmto zkušenostem získá člověk zdravější pohled na svět, a zároveň pozná nové hodnoty a priority. Tohle však už svádí k fylozofování, a o tom tenhle článek rozhodně neměl být :).

Na závěr snad jediné. Bylo to super a velmi poučné.

Těším se, až si budu moci pobyt na tomto (nebo podobném) místě, zopakovat. Pokud bude zájem z Vaší strany, tak třeba s někým z Vás. :)

Moje postel.

Článek se všemi fotografiemi (správně se zobrazujícími včetně popisků), si můžete přečíst na www. vietnamtravel.cz

Autor: Jiří Zajíc | pátek 5.7.2013 11:19 | karma článku: 13.80 | přečteno: 939x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Cestování

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.91 | Přečteno: 477 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.12 | Přečteno: 582 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.35 | Přečteno: 232 | Diskuse

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.04 | Přečteno: 478 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 207 | Diskuse
Počet článků 39 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1905

Jmenuji se Zajíc Jiří(1975) a jsem občanem České Republiky. Dlouhodobě žiji právě zde ve Vietnamu. Budete se nejspíše ptát, co že nás vedlo k založení tohohle webu? Odpověď je jednoduchá. Tato překrásná a zcela jistě hodně zajímavá země, je tak trochu neprávem turisticky opomíjená. Je to možná dáno tím, že zde panuje komunistický režim a v neposlední řadě i tím, že v evropě je silná vietnamská komunita. Mnozí si vytvořili svůj vlastní obraz na tuhle zemi.

vietnamtravel.cz

http://vietnamtravel.cz/

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...